Červen 2014

Příbram z ranče HIC

11. června 2014 v 22:29 | Bája |  Words
Nad překrásnou Příbramí, nad rozlehlou krajinou, píši si poznámku nemilou: Bude hic!
Bude hic, který nám ožehne tváře do rudočerna, stanou se z nás domorodí indiáni, budeme pobíhat po loukách, které kdysy bývaly rozkvetlým parkem, nepolezeme již na ty úchvatné stromy v sadu pod kostelem, ale na holé vyprahlé kostry bez života. Zdivočíme a veškeré schopnosti časem vymizí.
Vypadne elektřina, protože moderní svět žádný takový hic nezažil a není na něj připraven. My si na to zvykneme, i kdyby se znovu spustila, stejně zase vypadne. Z drátu se stanou liány a budeme se na nich houpat jako nějací opičáci opálení do hněda. Nebude cesty zpět a všichni zvlčí, nebudou pošty ani úřady, bude jen boj o jídlo, které bude rychle hnít a jeho trvanlivost se stane podminimální.
Překrásná Příbram bude divočinou, rozlehlá krajina stávajíc se nezkrotnou a nepoddajnou v poušť se promění. Lidé ohlodají vše co zbude živé, nikdy se to nezmění až do doby, kdy se z nás stanou opice a vše půjde v Příbrami od začatku.
Vidím tu úžasnou přírodu a je mi smutno, když vím, že ji něco takového čeká, kapou mi slzy při pohledu na tu budoucí spoušť, bude to katastrofa, o které se moc lidí nedozví. Původní Příbram bude chybět snad každému obyvateli a obyvatelce, o tom žádná. Scénář jaký ji čeká není přehnaný, je to pohled do mrazivé ale zažehnuté budoucnosti.
Ale... Co to vidím? Temné mraky? Přepis scénáře je vyžadován.

Nad překrásnou Příbramí, nad rozlehlou krajinou, píši si poznámku nemilou: Bude deštivo!